Political process by Czech republic

http://europe-cannabis.eu/ &  http://cannainsider.eu/ & http://cannabis-europe.eu/







Stěžovatelka: Radomíra Dvořáková, narozena 18.5.1963, Tylova 963/2, 779 00 Olomouc
Stěžovatel: Dušan Dvořák, narozen 12.1.1962, Tylova 963/2, 779 00 Olomouc

Krajský soud v Brně
Na vědomí:
Ministr spravedlnosti
Ministr pro lidská práva
Veřejný ochránce práv


Věc: Stížnost a dodatek ke stížnostem advokátů Milana Popelky a Miroslava Burgeta – viz http://cannabis-is-the-cure.blogspot.cz/  - na rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově soudkyně Ivony Otrubové
  • sp.zn. 2T 104/2010 ze dne 26.6.2015 doručené dne 7.8.2015
  • sp. 3Nt 1151/2014 ze dne 26.05.2015 vedená u KS Brno pod sp.zn. 5 To 317/2015

spojená s návrhem zahájení kárného řízení se soudkyní Ivonou Otrubovou OS Prostějov, Markétou Písaříkovou z OS Praha 3 a st. zástupkyně Naděždou Kezniklovou z OSZ Prostějov  a položení předběžných otázek Soudnímu dvoru EU


I.
Stížnost na podjatost a nezákonné jednání soudkyně Okresního soudu v Prostějově Ivony Otrubové, soudkyně Markéty Písaříkové a státní zástupkyně Naděždy Kezniklové.

Odůvodnění: Soudkyně Otrubová kromě společné participace na zločinech i ve čtvrtém odstavci dle § 148 trestního zákoníku, dále pak šíření poplašné zprávy, vědomého vyvolávání obecného ohrožení, neposkytnutí pomoci, zneužití funkce atd. ve spolupachatelství se státní zástupkyní Naděžskou Kezniklovou také nerespektovala závazné nařízení nejvyššího soudu a rozhodla bez možnosti odvolání v neprospěch stěžovatele Dušana Dvořáka a dále tuto dokumentaci o své svévoli odmítala předat nejvyššímu soudu v rámci dovolání stěžovatele. Přesně na den před sedmi lety jsme společně s kolegou Markem Saktorem u České republiky 7.8.2008  registrovali odbornou společnost Konopí je lék,o.s. se sídlem na naší výzkumnické farmě 798 55 Ospělov 6, která byla 5x zkonfiskována a zcela znehodnocen výzkum. Nejnižší doložené škody za toto nezákonné jednání jsou 33 milionů euro.

  1. Důkaz: Podání advokáta stěžovatele Pavla Andrleho Nejvyššího soudu (viz poslední věta) ve spojení s usnesením soudkyně Otrubové a rozsudkem Nejvyššího soudu, který soudkyně okatě nerespektovala a dále uvedené podklady pro rozsudek Nejvyššího soudu
http://ustavnisoud.blogspot.cz/2015/06/prostejovska-soudkyne-mgr-ivona.html  

  1. Důkaz: Spáchané zločiny oznámené soudkyni také soudním znalcem a lékaři v důsledku jejího rozhodnutí při nedoložení trestného činu a následné justiční korupci a kartelu s exekutivou až k ústavnému soudu a zákaz Naděždy Kezniklové zločiny exekutivy a justice vyšetřovat:
http://bohempcz.blogspot.cz/2014/03/vrazdime-jen-trochu-vrazdime.html
http://dusandvorak.blog.respekt.cz/sedma-stiznost-policejnimu-prezidentovi/
http://dusandvorak.blog.respekt.cz/jmena-statem-placenych-najemnych-vrahu-v-prostejove/     

  1. Důkaz. Justiční kartel a korupce u okresního, krajského, nejvyššího a ústavního soudu doložené ústavnímu soudu na případu kolegy z výzkumu se všemi 4 ústavními stížnosti, které ústavní soud vždy odmítl meritorně projednat (zejména bod 2,3,4):
http://svobodu.blogspot.cz/2015/08/ustavni-stiznost.html
důkazy kartelu: http://ustavnisoud.blogspot.cz/2015/08/verze-k-1srpnu-2015.html

  1. Důkaz: Když výše uvedenou právní argumentací doložil Dušan Dvořák soudům včetně ústavního a exekutiva od ledna do června v roce 2012 rychle upravila legislativu i se zákonodárci o právní argumentaci stěžovatele, OS Praha 1 (trestní podnět Karoliny Peake) a OS Prostějov (trestní podnět Ivo Černíka) si našly společného znalce Jiřího Bilíka z Olomouce, který pro oba soudy současně na začátku července 2012 zfalšoval posudek na Dušana Dvořáka, což doložil písemně a daná soudkyně Otrubová a Písaříková se v červenci 2012 po změně legislativy nepřiznané stěžovateli  (notifikace zákona o návykových látkách Evropské komise, změna zacházení s konopím v §5, odst. 5 daného zákona, změna definice konopí pro trestní právo vyhláškou č. 3/2012 Sb) domluvily a na Dušana Dvořáka byl soudkyní Písaříkovou podán návrh omezit ho na způsobilosti, proti čemuž znalec Bilík protestoval jako zneužití posudku, leč sám se na zločinu spolupodílel, jak je níže na důkazech doloženo a není pravdou, jak uvedl, že stěžovatel s posudkem souhlasil
http://soud-justice.blogspot.cz/2014/08/k-vyroci-okupace-nasimivasimi-bratry.html

  1. Důkaz: Jaké nemoci léčí konopí a jde společensky prospěšného konání dosáhnout jinak? Jak se zjistí omamné a neomamné konopí? Kolik stojí konopí v lékárně na měsíc? Při cynických názorech vědomě nezákonně soudící soudkyně Otrubové, že není od toho posuzovat, zda zabila a zmrzačila občany, když to prostějovská zástupkyně Naděžda Kezniklová z OSZ Prostějov zakázala nechat policii vyšetřit, což daná soudkyně věděla a nezasáhla, jak bylo výše doloženo na důkazech a je obsaženo ve spisech
http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/on-line-se-zakladatelem-konopne-kliniky-dusanem-dvorakem-20150729.html

Klíčové důkazy:

  1. Důkazy: Založení odborné společnosti Konopí je lék,o.s. s razítkem MV ČR a adresou sídla 7.8.2008 a náhrada škody za první konfiskaci  odsouzeného stěžovatele
http://nahrada-skody.blogspot.cz/2014/09/cannabis-is-cure-zs_62.html


  1. Důkaz: Kooperace se soudkyní Markétou Písaříkovou z OS Praha 3, která nebyla nikdy soudkyní stěžovatelů a soudkyně Otrubová jí zaslala posudek na stěžovatele od znalce Bilíka a ta pak podala návrh na omezení právní způsobilosti stěžovatele  Dušana Dvořáka po doložení výše uvedené právní argumentace dokazující její vědomý zločin


  1. Důkaz obsaženy ve spise z posudku č. 750 znalce Jiřího Švarce na Dušana Dvořáka, který prý podle soudkyně Otrubové není novou skutečností hodnou obnovy řízení a meritorního projednání věci, když si předtím v roce 2012 našli podřízení Naděždy Kezniklové úplatnou soudní znalkyni Janu Zmekovou, která byla ochotna zcela zfalšovat posudek na Dušana Dvořáka a tak soudkyně Otrubová dne 6.8.2013 ustanovila stěžovateli ochrannou léčbu alkoholismu, následně pak psychóz, což jeho soudem ustanovení lékařka Dagmar Přikrylová označuje za naprosto nedůvodné a doporučila mu k výdeji konopí, leč to stojí v lékárně více než 50 tisíc Kč/měsíc ([1]):

V posudku soudního znalce č. 750 MUDr. Jiřího Švarce, PhD. a protokolu z veřejného jednání obecního soudu ze dne 14.5.2015 je ve spisech doloženo, že stěžovatel je právně způsobilý.

Znalec na straně 15 posudku uvedl sumář předchozích řízení stěžovatele: “Alibistické („kolegiální“) závěry o duševní poruše Dušana Dvořáka a z toho plynoucí nepříčetnosti a následná psychaitrizace jsou pro justici jednodušší než prokazovat protiprávnost pěstování konopí člověku, který je za jeho oprávněnost ochoten tvrdošíjně a sofistikovaně bojovat.“

V závěru posudku znalec, který je primářem ústavu ochranné léčby PN Bohnice v Praze, uvedl: „U Dušana Dvořáka nadále trvá nebezpečnost definovaná vysokou pravděpodobností opakování obdobného protiprávního jednání, pro které bylo uloženo stávající ochranné léčení Okresním soudem v Prostějově (č.j. 2T 104/2010 dne 6.8.2013), tj. nedovolená výroba konopných produktů. Zcela dostačujícím ochranným opatřením před touto jeho nebezpečností je ambulantní ochranné léčení.“

Z veřejného zasedání 14.5.2015 souhrnně (viz spis): znalec Švarc soudu sdělil velmi korektně, zda opravdu není schopen posoudit duševní stav stěžovatele i bez znaleckého zkoumání.

Znalec soudu sdělil, že žádný znalec nezkoumal duševní stav stěžovatele v době skutku, který měl zkoumat. Soudní znalec soudu sdělil, že spirituální zkušenosti stěžovatele nejsou bludem, stejně jako pocit justiční zvůle a křivdy.

Znalec soudu sdělil, že pěstování konopí je nechorobné a stěžovatel není nebezpečný. Znalec soudu sdělil, že – na rozdíl od předchozích „znalců“ – není od toho, aby posuzoval, zda je či není legislativa přiměřená.

Znalec Švarc soudu sdělil, že nejen on by považoval stěžovatele (2008 – 2015) za právně způsobilého. Vše výše uvedené bylo v předchozích řízeních Soudu dokládáno a podepřeno důkazy „znalecké práce znalců“ s označování stěžovatele světově unikátní diagnózou, že mu vždy od dubna do září, když rostě konopí, vyměkne mozek a on nechápe, že páchá trestnou činnost, leč rodina a přátelé a kolegové výzkumu či nemocní občané si ztráty rozlišovacích, rozpoznávacích a ovládacích schopností při styku se stěžovatelem nevšimli ([2], [3], [4], [5] atd.), nebo psali  v čele s emeritní rektorkou Univerzity Palackého Janou Mačákovou znalcům, že mohou mluvit pravdu, protože stěžovatel žádný trestný čin nespáchal ([6]).

Koncentraci servility, arogance a vědomého nezákonného jednání „znalců“ subsumoval do svého „znaleckého zkoumání“ – při vědomí níže uvedeného – znalec Vladimír Hosák, když 12.1.2015 obecnímu soudu při veřejném projednání uvedl, že stěžovatele je potřeba až na rok zavřít v ústavu, protože se protiví zákonům, což je známka vážné duševní poruchy, kterou umí psychiatrie napravit, konkrétně pak u stěžovatele vysokými dávkami antipsychotik, na které, jak znalec věděl, měl stěžovatel velmi negativní zdravotní následky ([7]).

Nebýt znalce Jiřího Švarce. a jako lev se ve prospěch stěžovatele bijícího advokáta Richarda Nigrini, tato stížnost s návrhem kárného řízení s pachateli zločinu by nebyla podána

Stěžovatel znal osobně a nejen z vyprávění klientů, které léčil na „důsledky konzumní civilizace“, velmi dobře praktiky psychiatrických ústavů připomínajících dodnes kobky Bastily, jen přelakované civilizačním balastem sterilní čistoty a farmaceutických výdobytků ovládání mysli a vůle člověka dealery v bílých pláštích ([8]).


II.

Právní argumentace
1.     Je s podivem, že Ústavní soudu (dle jen Soud) v nálezu č.j. Pl.ÚS 13/12 dne 21.7.2013 neoznačil za porušení čl. 39 LZPS po opakovaných stížnostech vedoucího výzkumu kromě odstavce 2 také odstavec 3 § 289 TZ, který v účelově novelizovaném vládním nařízení Nečasovy a Pospíšilovy vlády č.3/2012 Sb. v příloze 1.A.1. (novelizace nařízení č. 455/2009 Sb.) s platností od 5.1.2012 ustanovil vysoce kreativní právní normu definičního vzorku konopí pro trestní právo k určení obsahu limitu THC, která je nejen v hrubém rozporu s unijní normou určení neomamného konopí do 0,2%THC, ale také se všemi třemi definicemi konopí dle § 2 písm. d) ZoNL včetně té nejpřísnější. Nejpřísnější ze tří definic konopí v ZoNL je kvetoucí vrcholík, v němž je nejvíce účinné léčivé (prohibované) látky THC. Tato definice stejně jako plodonosný vrcholík by pro účely trestního práva neměla být z hlediska subsidiarity trestní represe nikdy použita, policie však měří při zkonfiskování někdy i stovek kil konopí pouze vzorek pár gramů neidentifikovatelné části konopné herby, avšak bez započtení váhy semen, větviček, stonku či kořene a provedení přepočtu. Právě vláda Jana Fischera a Daniely Kolářové posílila dne 17.12.2009 jistoty občanů dané judikaturou při vědomí brzké platnosti nového trestního zákoníku Topolánkovy a Pospíšilovy vlády, který poprvé v dějinách této země zakázal od 1.1.2010 pěstovat konopí. Proto také měla  policie vždy měřit obsah THC z celého objemu rostliny včetně kořene dle nařízení č. 455/2009 Sb. (příloha 1.A.1), to se však nikdy nestalo. Policie dokonce neměřila a dodnes neměří obsah THC ani z celého nadzemního množství rostliny konopí včetně vrcholíků, jak určuje ZoNL! Policie neměřila obsah THC ani z 60 kusů 30 cm velkých homogenizovaných vrcholíků samčích a samičích rostlin v době 20 dní před nakvetnutím a do 10 dne od zahájení tvorby semene (30dní), jak určuje velmi podrobná metodická norma EU([9]), která zakazuje měřit obsah THC v konopí ze sušiny a současně zakazuje měřit mimo vymezený měsíc růstu rostliny, jinak by v Evropě nemohlo být neomamné konopí vůbec použito, protože každé konopí vykazuje mimo tato jednoznačná kriteria měření závažné odchylky obsahu účinných látek, což ostatně vedoucí výzkumu doložil (marně) Soudu ve čtvrté ústavní stížnosti na důkazu ([10]). Policie dokonce nemá konopí zváženo ani dle zákonných definic a současně uvádí, že je překročen limit, jak je doloženo níže v interpelaci ministra vnitra a podkladech.

2.     Ministr vnitra na interpelaci poslance a exprimátora Olomouce Martina Novotného ([11]) stejně jako Krajský soud v Brně ([12]) v žádosti ze zákona č. 106/1999Sb. uvedli, že policie při měření obsahu THC v konopí vychází z normy OSN, Policie ČR ([13]) naopak tvrdí, že vychází ze ZoNL a od 5.1.2012 někdy ano, někdy ne také z nařízení vlády č. 3/2012 Sb. ([14]). Naopak Nejvyšší soud v rozhodnutí  ze dne 20.5.2015 č.j. 11 Tdo 181/2015 tvrdí, že policie vychází z normy EU. Všechna tato tvrzení o policejním vycházení jsou nepřezkoumatelná. Přezkoumatelnost je nezbytný atribut správního, natož trestního práva!

3.     Omezovat občany na svobodě a garantovaných právech a zkonfiskovat jejich majetky na základě vysoce kreativního postupu, který propašovala po odmítnutých stížnostech ([15]) vedoucího výzkumu do právního řádu Nečasova a Pospíšilova vláda podzákonnou normou nařízením vlády č. 3/2012 Sb. v příloze 1.A.1. ode dne 5.1.2012([16]) je dle stěžovatele nejen v hrubém rozporu s čl. 39 LZPS, ale i § 401 TZ a dalšími trestnými činy včetně obecného ohrožení, neposkytnutí pomoci, zneužití pravomoci, šíření poplašné zprávy ad. Policie tímto vysoce kreativním postupem měřila obsah THC v konopí pravděpodobně ještě před přijetím ZoNL v roce 1998, neboť, jak policie uvedla, legislativní změny ji v této věci nezajímají ([17]) a měření dle ZoNL z celé nadzemní části rostliny se děje na dožádání policejního orgánu ([18]). Ač v uvedeném odkazu ředitel Kriminalistického ústavu sděluje, že definice konopí pro trestní právo uvedená v nařízení vlády č. 455/2013 Sb. je pro policii irelevantní, neboť jde o podzákonnou normu a ZoNL je nadřazen, tak současně ředitel Kriminalistického ústavu zamlčel letitou policejní praxi     a propašování kreativní policejní normy právě do podzákonného předpisu č. 3/2012 Sb. Jak je doloženo v interpelaci ministra vnitra, policie odmítá sdělit, kdy, kdo, pod jakým č.j.a s jakým textem metodického postupu určení reprezentativního vzorku konopí k měření obsahu THC vydal onen tzv. doporučený pracovní postup policie při měření obsahu THC v konopí.

4.     Soudně znalecké posudky policie jsou dle názoru stěžovatelů právně nevymahatelné nejméně od 20.5.2004, odkdy je povoleno bez hlášení pěstovat konopí do 100m2 dle § 29 ZoNL.

5.     Je s podivem, že soudkyně Otrubová nepovažovala doložené a odkazované důkazní materiály ([19]) za novou skutečnost ([20]) znaje posudek znalce doc. RNDr. Petera Ondry, CSc. ([21]) a předního světového chemika doc. RNDr. Lumíra Hanuše, DrSc.([22]), kteří na důkazech zcela jednoznačně zpochybnili, že by snad kdy policie měřila obsah THC v konopí dle ZoNL nebo normy EU. Norma OSN je určena pro mezinárodní pašeráky drog. Mj. doc. Hanuš uvedl, že mezi patry téže rostliny může být ve vrcholících rozdíl až 7% THC a že totožná odrůda konopí může mít až 26 násobný rozdíl v obsahu účinných látek! Není rozhodné, zda je laboratorní kvantitativní analýza vzorku k měření na obsah THC činěna dle metodické normy EU nebo OSN, prioritní a zcela zásadní je určení a správné odborné pojmenování reprezentativního vzorku konopí pro měření obsahu účinných látek.

6.      Je s úplným podivem, že soudkyně Otrubová nepovažovala za novou skutečnost jako je neoznámení novelizací ZoNL dle povinnosti Směrnice 98/34/ES Evropské komisi za hodnou zřetele a položení předběžných otázek SDEU, přestože mylné rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j.  8 Tdo 1231 /2011 ze dne 27.10.2011 bylo zcela vyvrácené notifikací novely ZoNL zákonem č. 273/2013 Sb. a vedené ve veřejné databázi TRIS pod č.j. 2012/329/CZ.

7.     Daná notifikace dvou ustanovení změn ZoNL k výrobě konopných produktů v §§ 8 a 5, odstavec 5 ZoNL byla uskutečněna poté, co se těmito ustanoveními neúspěšně opakovaně bránil vedoucí výzkumu u okresního, krajského, nejvyššího a ústavního soudu ([23]) a Soud bez jakéhokoliv odůvodnění první stížnost vedoucího výzkumu zamítl jako zcela nedůvodnou dne 13.4.2012 pod č.j. II. ÚS 664/12 a dále již jen na toto rozhodnutí v dalších třech stížnostech odkazoval. Dodejme znovu, že změna § 5,odst. 5 na pokusnické bádání a průmyslovou výrobu produktů konopí nově od 1.4.2013 pouze s konopím do 0,3% THC neoznámeným předpisem č. 50/2013 Sb. byla  notifikována u Komise pravděpodobně zcela vědomě a účelově až zákonem č. 273/2013 Sb. s odstraněním slova pokusnickým účelům a nahrazení ho slovem zahradnickým účelům. Nový limit pro zacházení s konopím do 0,3% THC od 1.4.2013 tak byl překryt v notifikaci 21.5.2012 novou novelizací ZoNL zákonem  č. 273/2013 Sb. s platností od 1.1.2014. Stalo se tak v době, kdy se v Parlamentu zcela zásadně měnil ZoNL kvůli Komisi neoznámenému zákonu č. 50/2013 Sb., konopí do lékáren.

8.     Napadené usnesení (stejně jako usnesení Nejvyššího soudu ve věci dovolání vedoucího výzkumu ze dne 20. 5. 2015  č.j. 11 Tdo 181/2015) označilo mylně nepotřebou notifikace ZoNL aplikací nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekurzorech drog do ZoNL uvedené v odkazovaném usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2011 č.j.  8 Tdo 1231 /2011 a Soudu ze dne 13.4.2012 č.j. II. ÚS 664/12. Nejen, že nejde nařízení ES transponovat přímo do zákona, ale konopí není prekurzor. Současně bylo v řízení  doloženo stanovisko Úřadu pro technickou normalizaci ([24]) a MZ ČR ([25]) potvrzující, že ZoNL je technickým předpisem ve smyslu




Směrnice 98/34/ES a podléhá oznámení Evropské komisi, což dříve MZ ČR odmítalo přiznat, stejně tak Vláda ČR a Soud.



III.

- předběžné otázky Soudnímu dvoru EU v češtině a žádané podat v uvedené angličtině akcentují porušení evropských, unijních a českých norem až do data podání stížnosti –


I. Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011 - č.j. 11 Tdo 181/2015), že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí?

II.. Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

III. Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?  

IV. Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

V. Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

VI. Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?

            VII. Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 
              
VIII. Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

               IX. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?   

            X. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?

               XI. Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?


Preliminary questions to European Court of Justice

I.                Does article 267 par. 3 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as preventing the Supreme Court from taking action, which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant permission to pose preliminary questions to the European Court of Justice regarding the unenforceability of legal provisions of the Act 167/1998 Coll. on Addictive Substances (Zákon o návykových látkách, henceforth Addictive Substances Act), based the on the finding of the Czech Supreme Court (ref. No. 8 Tdo 1231/2011) that the Addictive Substances Act transposes a legal provision of the European Community, specifically an EC directive, which however must not be transposed.

II.              Given that following Act 362/2004 Coll (CZ), which amends the Addictive Substances Act, the legal regime of growing hemp for research (experimental) and industrial purposes has shifted from regime under which growing hemp was not allowed without prior notice to authorities to regime under which growing hemp without prior notice to authorities is allowed up to a growing area of 100m2 per person, does § 29 of the Addictive Substances Act represent a technical regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

III.           Does the European Commission regulation (EC) No. 1122/2009 for determining of narcotic and non-narcotic hemp varieties following the “Community method for quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties” (Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be interpreted as preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in the regulation from being enacted?

IV.            Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since its amendment by Act (CZ) 50/2013 Coll. establishes a new THC content threshold for research (experimental) and industrial purposes, up to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

V.              Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since it changes the legal regime of manipulation with addictive substances from regime under which licences for manipulation with addictive substances could not applied for to a regime under which licences for manipulation can be applied for in accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive Substances Act and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

VI.            Does art. 9 of the directive 98/34/EC have to be interpreted as preventing the passing of a regulation without delay for urgent reasons according to art. 7 of the directive for national regularization such as Decree No. 221/2013 Coll. which states the conditions for prescription, preparation, dispensing and use of individually prepared pharmaceutical agents (CZ), which states the requirements for the properties of medicinal hemp?

VII.         Does art. 24a of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it establishes the requirement of having a licence for growing hemp and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

VIII.       Does art. 24b of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it requires that all medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug Control and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

IX.            Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation such as Act No. 378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree No. 221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the requirements for the properties of medicinal hemp which de facto has to be imported from the Netherlands where it is grown for use as a narcotic and which is demonstrably less suitable for medicinal purposes than other (nationally produced or imported) strains of hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic methods of application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal use?

X.              Considering the findings of the European Court of Justice in C-137/09 Josemans, which explicitly state the admissibility of using narcotic substances such as hemp for medical and research purposes, does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation which only allows the use of medically unsuitable hemp (imported from the Netherlands), primarily intended for intoxication and under legal sanctions prohibits all growing, research and use of other (nationally produced or imported) hemp strains, which would be more suitable for medicinal purposes?

XI.            Does art. 15 e) of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it changes the legal regime of separation substances from hemp for research and medical purposes from regime where this was not allowed to a regime when it may be allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ) which amended the Addictive Substances Act and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?


V Olomouci dne 7. srpna 2015

Radomíra Dvořáková, stěžovatelka                                     Dušan Dvořák, stěžovatel

[15] viz II. ÚS 664/12, IV.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14
[20] Stejně tak odmítavě rozhodl Nejvyšší soud dne 20.5.2015 pod č.j. 11 Tdo 181/2015 o dovolání vedoucího výzkumu