Political process by Czech republic
http://europe-cannabis.eu/ &
http://cannainsider.eu/
& http://cannabis-europe.eu/
Stěžovatelka:
Radomíra Dvořáková, narozena 18.5.1963, Tylova 963/2, 779 00 Olomouc
Stěžovatel:
Dušan Dvořák, narozen 12.1.1962, Tylova 963/2, 779 00 Olomouc
Krajský
soud v Brně
Na vědomí:
Ministr spravedlnosti
Ministr pro lidská práva
Veřejný ochránce práv
Věc:
Stížnost a dodatek ke stížnostem advokátů Milana Popelky a Miroslava Burgeta –
viz http://cannabis-is-the-cure.blogspot.cz/
- na rozhodnutí Okresního soudu
v Prostějově soudkyně Ivony Otrubové
spojená
s návrhem zahájení kárného řízení
se soudkyní Ivonou Otrubovou OS Prostějov, Markétou Písaříkovou z OS Praha
3 a st.
zástupkyně Naděždou Kezniklovou z OSZ Prostějov a položení předběžných otázek Soudnímu dvoru
EU
I.
Stížnost
na podjatost a nezákonné jednání soudkyně Okresního soudu v Prostějově
Ivony Otrubové, soudkyně Markéty Písaříkové a státní zástupkyně Naděždy
Kezniklové.
Odůvodnění: Soudkyně Otrubová kromě společné participace
na zločinech i ve čtvrtém odstavci dle § 148 trestního zákoníku, dále pak šíření
poplašné zprávy, vědomého vyvolávání obecného ohrožení, neposkytnutí pomoci,
zneužití funkce atd. ve spolupachatelství se státní zástupkyní Naděžskou
Kezniklovou také nerespektovala závazné nařízení nejvyššího soudu a
rozhodla bez možnosti odvolání v neprospěch stěžovatele Dušana Dvořáka a
dále tuto dokumentaci o své svévoli odmítala předat nejvyššímu soudu
v rámci dovolání stěžovatele. Přesně na den před sedmi lety jsme společně
s kolegou Markem Saktorem u České republiky 7.8.2008 registrovali odbornou společnost Konopí je
lék,o.s. se sídlem na naší výzkumnické farmě 798 55 Ospělov 6, která byla 5x
zkonfiskována a zcela znehodnocen výzkum. Nejnižší doložené škody za toto
nezákonné jednání jsou 33 milionů euro.
důkazy
kartelu:
http://ustavnisoud.blogspot.cz/2015/08/verze-k-1srpnu-2015.html
Klíčové důkazy:
V posudku soudního znalce č. 750 MUDr. Jiřího
Švarce, PhD. a protokolu z veřejného jednání obecního soudu ze dne 14.5.2015
je ve spisech doloženo, že stěžovatel je právně způsobilý.
Znalec na straně 15 posudku uvedl sumář
předchozích řízení stěžovatele: “Alibistické („kolegiální“) závěry o
duševní poruše Dušana Dvořáka a z toho plynoucí nepříčetnosti a následná
psychaitrizace jsou pro justici jednodušší než prokazovat protiprávnost
pěstování konopí člověku, který je za jeho oprávněnost ochoten tvrdošíjně a
sofistikovaně bojovat.“
V závěru posudku znalec, který je primářem
ústavu ochranné léčby PN Bohnice v Praze, uvedl: „U Dušana Dvořáka nadále trvá nebezpečnost definovaná vysokou
pravděpodobností opakování obdobného protiprávního jednání, pro které bylo
uloženo stávající ochranné léčení Okresním soudem v Prostějově (č.j. 2T
104/2010 dne 6.8.2013), tj. nedovolená výroba konopných produktů. Zcela
dostačujícím ochranným opatřením před touto jeho nebezpečností je ambulantní
ochranné léčení.“
Z veřejného
zasedání 14.5.2015 souhrnně (viz spis): znalec Švarc soudu sdělil velmi korektně, zda opravdu není
schopen posoudit duševní stav stěžovatele i bez znaleckého zkoumání.
Znalec soudu sdělil, že žádný znalec nezkoumal
duševní stav stěžovatele v době skutku, který měl zkoumat. Soudní
znalec soudu sdělil, že spirituální zkušenosti stěžovatele nejsou bludem,
stejně jako pocit justiční zvůle a křivdy.
Znalec soudu sdělil, že pěstování konopí je nechorobné
a stěžovatel není nebezpečný. Znalec soudu sdělil, že – na rozdíl od
předchozích „znalců“ – není od toho, aby posuzoval, zda je či není legislativa
přiměřená.
Znalec Švarc soudu sdělil, že nejen on by
považoval stěžovatele (2008 – 2015) za právně způsobilého. Vše výše
uvedené bylo v předchozích řízeních Soudu dokládáno a podepřeno důkazy
„znalecké práce znalců“ s označování stěžovatele světově unikátní
diagnózou, že mu vždy od dubna do září, když rostě konopí, vyměkne mozek a on
nechápe, že páchá trestnou činnost, leč rodina a přátelé a kolegové výzkumu či
nemocní občané si ztráty rozlišovacích, rozpoznávacích a ovládacích schopností
při styku se stěžovatelem nevšimli ([2],
[3],
[4],
[5]
atd.), nebo psali v čele
s emeritní rektorkou Univerzity Palackého Janou Mačákovou znalcům, že
mohou mluvit pravdu, protože stěžovatel žádný trestný čin nespáchal ([6]).
Koncentraci servility, arogance a vědomého
nezákonného jednání „znalců“ subsumoval do svého „znaleckého zkoumání“ – při
vědomí níže uvedeného – znalec Vladimír Hosák, když 12.1.2015 obecnímu soudu
při veřejném projednání uvedl, že stěžovatele je potřeba až na rok zavřít
v ústavu, protože se protiví zákonům, což je známka vážné duševní poruchy,
kterou umí psychiatrie napravit, konkrétně pak u stěžovatele vysokými dávkami
antipsychotik, na které, jak znalec věděl, měl stěžovatel velmi negativní
zdravotní následky ([7]).
Nebýt znalce Jiřího Švarce. a jako lev se ve
prospěch stěžovatele bijícího advokáta Richarda Nigrini, tato stížnost s návrhem
kárného řízení s pachateli zločinu by nebyla podána
Stěžovatel znal osobně a nejen
z vyprávění klientů, které léčil na „důsledky konzumní civilizace“, velmi
dobře praktiky psychiatrických ústavů připomínajících dodnes kobky Bastily, jen
přelakované civilizačním balastem sterilní čistoty a farmaceutických výdobytků
ovládání mysli a vůle člověka dealery v bílých pláštích ([8]).
II.
Právní argumentace
1.
Je s podivem, že Ústavní soudu (dle jen Soud) v
nálezu č.j. Pl.ÚS 13/12 dne 21.7.2013 neoznačil za porušení čl. 39 LZPS po
opakovaných stížnostech vedoucího výzkumu kromě odstavce 2 také odstavec 3 §
289 TZ, který v účelově novelizovaném vládním nařízení Nečasovy a
Pospíšilovy vlády č.3/2012 Sb. v příloze 1.A.1. (novelizace nařízení č.
455/2009 Sb.) s platností od 5.1.2012 ustanovil vysoce kreativní právní
normu definičního vzorku konopí pro trestní právo k určení obsahu limitu THC,
která je nejen v hrubém rozporu s unijní normou určení neomamného
konopí do 0,2%THC, ale také se všemi třemi definicemi konopí dle § 2 písm. d)
ZoNL včetně té nejpřísnější. Nejpřísnější ze tří definic konopí v ZoNL
je kvetoucí vrcholík, v němž je nejvíce účinné léčivé (prohibované) látky
THC. Tato definice stejně jako plodonosný vrcholík by pro účely trestního práva
neměla být z hlediska subsidiarity trestní represe nikdy použita,
policie však měří při zkonfiskování někdy i stovek kil konopí pouze vzorek pár
gramů neidentifikovatelné části konopné herby, avšak bez započtení váhy semen,
větviček, stonku či kořene a provedení přepočtu. Právě vláda Jana Fischera
a Daniely Kolářové posílila dne 17.12.2009 jistoty občanů dané judikaturou při
vědomí brzké platnosti nového trestního zákoníku Topolánkovy a Pospíšilovy
vlády, který poprvé v dějinách této země zakázal od 1.1.2010
pěstovat konopí. Proto také měla
policie vždy měřit obsah THC z celého objemu rostliny včetně
kořene dle nařízení č. 455/2009 Sb. (příloha 1.A.1), to se však
nikdy nestalo. Policie dokonce neměřila a dodnes neměří obsah THC ani
z celého nadzemního množství rostliny konopí včetně vrcholíků, jak
určuje ZoNL! Policie neměřila obsah THC ani z 60 kusů 30 cm velkých
homogenizovaných vrcholíků samčích a samičích rostlin v době 20 dní před
nakvetnutím a do 10 dne od zahájení tvorby semene (30dní), jak určuje velmi
podrobná metodická norma EU([9]),
která zakazuje měřit obsah THC v konopí ze sušiny a současně zakazuje
měřit mimo vymezený měsíc růstu rostliny, jinak by v Evropě nemohlo být
neomamné konopí vůbec použito, protože každé konopí vykazuje mimo tato
jednoznačná kriteria měření závažné odchylky obsahu účinných látek, což ostatně
vedoucí výzkumu doložil (marně) Soudu ve čtvrté ústavní stížnosti na důkazu ([10]).
Policie dokonce nemá konopí zváženo ani dle zákonných definic a současně uvádí,
že je překročen limit, jak je doloženo níže v interpelaci ministra vnitra
a podkladech.
2.
Ministr vnitra na interpelaci poslance a exprimátora
Olomouce Martina Novotného ([11])
stejně jako Krajský soud v Brně ([12])
v žádosti ze zákona č. 106/1999Sb. uvedli, že policie při měření obsahu
THC v konopí vychází z normy OSN, Policie ČR ([13])
naopak tvrdí, že vychází ze ZoNL a od 5.1.2012 někdy ano, někdy ne také
z nařízení vlády č. 3/2012 Sb. ([14]).
Naopak Nejvyšší soud v rozhodnutí
ze dne 20.5.2015 č.j. 11 Tdo 181/2015 tvrdí, že policie vychází z normy
EU. Všechna tato tvrzení o policejním vycházení jsou nepřezkoumatelná.
Přezkoumatelnost je nezbytný atribut správního, natož trestního práva!
3.
Omezovat občany na svobodě a garantovaných právech a
zkonfiskovat jejich majetky na základě vysoce kreativního postupu, který
propašovala po odmítnutých stížnostech ([15])
vedoucího výzkumu do právního řádu Nečasova a Pospíšilova vláda podzákonnou normou
nařízením vlády č. 3/2012 Sb. v příloze 1.A.1. ode dne 5.1.2012([16])
je dle stěžovatele nejen v hrubém rozporu s čl. 39 LZPS, ale i § 401
TZ a dalšími trestnými činy včetně obecného ohrožení, neposkytnutí pomoci,
zneužití pravomoci, šíření poplašné zprávy ad. Policie tímto vysoce kreativním
postupem měřila obsah THC v konopí pravděpodobně ještě před přijetím ZoNL
v roce 1998, neboť, jak policie uvedla, legislativní změny ji v této
věci nezajímají ([17])
a měření dle ZoNL z celé nadzemní části rostliny se děje na dožádání
policejního orgánu ([18]).
Ač v uvedeném odkazu ředitel Kriminalistického ústavu sděluje, že definice
konopí pro trestní právo uvedená v nařízení vlády č. 455/2013 Sb. je pro
policii irelevantní, neboť jde o podzákonnou normu a ZoNL je nadřazen,
tak současně ředitel Kriminalistického ústavu zamlčel letitou policejní praxi a propašování kreativní policejní normy právě
do podzákonného předpisu č. 3/2012 Sb. Jak je doloženo v interpelaci
ministra vnitra, policie odmítá sdělit, kdy, kdo, pod jakým č.j.a s jakým
textem metodického postupu určení reprezentativního vzorku konopí k měření
obsahu THC vydal onen tzv. doporučený pracovní postup policie při měření
obsahu THC v konopí.
4.
Soudně znalecké posudky policie jsou dle názoru
stěžovatelů právně nevymahatelné nejméně od 20.5.2004, odkdy je
povoleno bez hlášení pěstovat konopí do 100m2 dle § 29 ZoNL.
5.
Je s podivem, že soudkyně Otrubová nepovažovala doložené
a odkazované důkazní materiály ([19])
za novou skutečnost ([20])
znaje posudek znalce doc. RNDr. Petera Ondry, CSc. ([21])
a předního světového chemika doc. RNDr. Lumíra Hanuše, DrSc.([22]),
kteří na důkazech zcela jednoznačně zpochybnili, že by snad kdy policie měřila
obsah THC v konopí dle ZoNL nebo normy EU. Norma OSN je určena pro
mezinárodní pašeráky drog. Mj. doc. Hanuš uvedl, že mezi patry téže rostliny
může být ve vrcholících rozdíl až 7% THC a že totožná odrůda konopí může
mít až 26 násobný rozdíl v obsahu účinných látek! Není rozhodné,
zda je laboratorní kvantitativní analýza vzorku k měření na obsah THC
činěna dle metodické normy EU nebo OSN, prioritní a zcela zásadní je určení a
správné odborné pojmenování reprezentativního vzorku konopí pro měření
obsahu účinných látek.
6.
Je s úplným
podivem, že soudkyně Otrubová nepovažovala za novou skutečnost jako je neoznámení
novelizací ZoNL dle povinnosti Směrnice 98/34/ES Evropské komisi za hodnou
zřetele a položení předběžných otázek SDEU, přestože mylné rozhodnutí
Nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231 /2011
ze dne 27.10.2011 bylo zcela vyvrácené notifikací novely ZoNL zákonem č.
273/2013 Sb. a vedené ve veřejné databázi TRIS pod č.j. 2012/329/CZ.
7.
Daná notifikace dvou ustanovení změn ZoNL k výrobě
konopných produktů v §§ 8 a
5, odstavec 5 ZoNL byla uskutečněna poté, co se těmito ustanoveními neúspěšně
opakovaně bránil vedoucí výzkumu u okresního, krajského, nejvyššího a ústavního
soudu ([23])
a Soud bez jakéhokoliv odůvodnění první stížnost vedoucího výzkumu zamítl jako
zcela nedůvodnou dne 13.4.2012 pod č.j. II. ÚS 664/12 a dále již jen na toto
rozhodnutí v dalších třech stížnostech odkazoval. Dodejme znovu, že změna
§ 5,odst. 5 na pokusnické bádání a průmyslovou výrobu produktů konopí nově od
1.4.2013 pouze s konopím do 0,3% THC neoznámeným předpisem č.
50/2013 Sb. byla notifikována u Komise
pravděpodobně zcela vědomě a účelově až zákonem č. 273/2013 Sb.
s odstraněním slova pokusnickým účelům a nahrazení ho slovem zahradnickým
účelům. Nový limit pro zacházení s konopím do 0,3% THC od 1.4.2013 tak byl
překryt v notifikaci 21.5.2012 novou novelizací ZoNL zákonem č. 273/2013 Sb. s platností od 1.1.2014.
Stalo se tak v době, kdy se v Parlamentu zcela zásadně měnil ZoNL
kvůli Komisi neoznámenému zákonu č. 50/2013 Sb., konopí do lékáren.
8.
Napadené usnesení (stejně jako usnesení Nejvyššího
soudu ve věci dovolání vedoucího výzkumu ze dne 20. 5. 2015 č.j. 11 Tdo 181/2015) označilo mylně
nepotřebou notifikace ZoNL aplikací nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekurzorech drog do ZoNL
uvedené v odkazovaném usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2011
č.j. 8 Tdo 1231 /2011 a Soudu ze dne
13.4.2012 č.j. II. ÚS 664/12. Nejen, že nejde nařízení ES transponovat přímo
do zákona, ale konopí není prekurzor. Současně bylo v řízení doloženo stanovisko Úřadu pro technickou
normalizaci ([24])
a MZ ČR ([25])
potvrzující, že ZoNL je technickým předpisem ve smyslu
Směrnice 98/34/ES a podléhá oznámení Evropské
komisi,
což dříve MZ ČR odmítalo přiznat, stejně tak Vláda ČR a Soud.
III.
- předběžné otázky
Soudnímu dvoru EU v češtině a žádané podat v uvedené angličtině akcentují
porušení evropských, unijních a českých norem až do data podání stížnosti –
I. Je třeba čl. 267 odst. 3
Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího
soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské
unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to
na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011 - č.j. 11 Tdo 181/2015),
že
daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES,
které se ovšem transponovat nesmí?
II.. Představuje § 29 zákona
č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis
k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od
režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy
toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na
základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice
98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo
oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
III. Je třeba v roce 2009 novelizované
nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis
„Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu
delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1)
ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení
jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách
cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená
v citovaném unijním přepisu?
IV. Představuje § 5 odst. 5
zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č.
50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným
(pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny
tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve
smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že
dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné
ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
V. Představuje § 8 odst. 1
zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od
režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami,
na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb.,
kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl.
8 a 9
směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve
věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
VI. Je třeba čl. 9
směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé
procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy,
jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro
předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých
přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na
jakost léčebného cannabis?
VII. Představuje § 24a zákona
č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování
cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve
smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu
s čl. 8 a
9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International, bod
55?
VIII. Představuje § 24b zákona č. 167/1998
Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis
pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je
tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno
Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
IX. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom
smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o
léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto
vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis,
které je de facto třeba dovážet
z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je
prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či
dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných
metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak
zakázáno?
X. Je třeba čl. 34
Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve
věci C-137/09 Josemans explicitně
uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a
výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní
úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného
z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní
sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či
dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
XI. Představuje § 15,
písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim
izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu,
kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na
základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice
98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo
oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
Preliminary questions to European Court of
Justice
I.
Does article 267 par. 3 of
the Treaty on the Functioning of the
European Union have to be interpreted as preventing the Supreme Court from
taking action, which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant
permission to pose preliminary questions to the European Court of Justice
regarding the unenforceability of legal provisions of the Act 167/1998 Coll. on Addictive Substances (Zákon o návykových látkách, henceforth
Addictive Substances Act), based the on the finding of the Czech Supreme Court
(ref. No. 8 Tdo 1231/2011) that the Addictive Substances Act transposes a legal
provision of the European Community, specifically an EC directive, which
however must not be transposed.
II.
Given that following Act
362/2004 Coll (CZ), which amends the Addictive Substances Act, the legal regime
of growing hemp for research (experimental) and industrial purposes has shifted
from regime under which growing hemp was not allowed without prior notice to
authorities to regime under which growing hemp without prior notice to
authorities is allowed up to a growing area of 100m2 per person, does
§ 29 of the Addictive Substances Act represent a technical regulation in
the sense of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus,
considering that this clause has not been notified to the European Commission
in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
III.
Does the European Commission
regulation (EC) No. 1122/2009 for determining of narcotic and non-narcotic hemp
varieties following the “Community method
for quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp
varieties” (Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be
interpreted as preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol
content in hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in
the regulation from being enacted?
IV.
Does art. 5 par. 5 of the
Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC since its
amendment by Act (CZ) 50/2013 Coll.
establishes a new THC content threshold for research (experimental) and
industrial purposes, up to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause
has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and
9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European
Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
V.
Does art. 5 par. 5 of the
Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC since it
changes the legal regime of manipulation with addictive substances from regime
under which licences for manipulation with addictive substances could not
applied for to a regime under which licences for manipulation can be applied
for in accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive
Substances Act and is it thus, considering that this clause has not been
notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the
directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of
Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security
International, point 55?
VI.
Does art. 9 of the directive
98/34/EC have to be interpreted as preventing the passing of a regulation
without delay for urgent reasons according to art. 7 of the directive for
national regularization such as Decree
No. 221/2013 Coll. which states the conditions for prescription, preparation,
dispensing and use of individually prepared pharmaceutical agents (CZ),
which states the requirements for the properties of medicinal hemp?
VII.
Does art. 24a of the
Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC as it
establishes the requirement of having a licence for growing hemp and is it
thus, since the clause has not been notified to the European Commission in
accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in
terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
VIII.
Does art. 24b of the
Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC as it
requires that all medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug
Control and is it thus, since the clause has not been notified to the European
Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
IX.
Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European
Union have to be interpreted as estopping national regulation such as Act
No. 378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree
No. 221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the requirements for the
properties of medicinal hemp which de facto has to be imported from the
Netherlands where it is grown for use as a narcotic and which is demonstrably
less suitable for medicinal purposes than other (nationally produced or
imported) strains of hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic
methods of application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal
use?
X.
Considering the findings of
the European Court of Justice in C-137/09 Josemans, which explicitly state the
admissibility of using narcotic substances such as hemp for medical and research
purposes, does article No. 34 of the Treaty
on the Functioning of the European Union have to be interpreted as
estopping national regulation which only allows the use of medically unsuitable
hemp (imported from the Netherlands), primarily intended for intoxication and
under legal sanctions prohibits all growing, research and use of other
(nationally produced or imported) hemp strains, which would be more suitable
for medicinal purposes?
XI.
Does art. 15 e) of the
Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11
of the Directive 98/34/EC as it
changes the legal regime of separation substances from hemp for research and
medical purposes from regime where this was not allowed to a regime when it may
be allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ) which amended the Addictive
Substances Act and is it thus, since the clause has not been notified to the
European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
V Olomouci
dne 7. srpna 2015
Radomíra
Dvořáková, stěžovatelka Dušan Dvořák, stěžovatel
[15] viz II. ÚS 664/12,
IV.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14
[20] Stejně tak odmítavě
rozhodl Nejvyšší soud dne 20.5.2015 pod č.j. 11 Tdo 181/2015 o dovolání
vedoucího výzkumu
|